«Nástebávkaleapmi» jávkadii dinosaurusa, muhto ii luosa
Luosa ovdamanni lea 80 miljovnna jagi boaris. “Nástebávkaleapmi” mii lei 65 miljovnna jagi áigi, jávkadii dinosaurusa ja beali buot šlájain eatnamis. Luossa seaillui go geavahišgođii meara gávdnan dihte doarvái borramuša. Nannánloktaneapmi jiekŋaáigge maŋŋá dagahii ahte muhtun luosat ellet olles eallima sáivačázis.
Čáhci gokčá 72 % eanaspáppas. Guolli eallá čázis, muhtumat ellet mearračázis, earát ges sáivačázis. Buot guliin lea oktasaš vuolggasadji. Áiggi badjel leat guolit gárggiidan iešguđetge šlájaide ja bearrašiidda. Luosa eallima álgu lei sáivačázis.
Dutkkadettiin min árbeávdnasiid – genaid – huksengeđggiid, mat mearridit šaddat go mii olmmožin, eallin dahje guollin, de sáhttit oaidnit goas nálli “riegádii”. Beali árbeávdnasis oažžut eatnis – nuppi beali ges áhčis.
Eanet go 100 miljovnna jagi áigge, álge dat maid mii otne dovdat hávgan ja luossan čálgat fysalaččat iešguđet guvlui.
80 miljovnna jagi áigge de biddjui okta hui erenoamáš manni. Manis bođii guolli mas ledje buot árbeávdnasat sihke eatnis ja áhčis. Dát lea máddu buot luossaguliide – okta genehtalaš mutánta. Dát árbeávdnasa duppalastin– genaduppalastin mii dáhpáhuvvá hui hárve – dagahii ahte guolli sajáduvai buorebut.
65 miljovnna jagi áigge dáhpáhuvai “násttebávkaleapmi” mii čuozai eatnamii. Eana deaivvahalai 15 kilomehtera govdosaš asteroiidii. Dát dáhpáhus jávkadii badjel beali buot eallišlájain – dinosaurusat jápme, muhto guolli heivehii iežas dillái ja dienláhkai seaillui.
50 millijovnna jagi áigge spiehkastedje soavvil- ja vilgesguollenálli luossanális. Vuosttaš fossiila luossaguolis gávdnui Davvi-Amerihkás ja lei 15 cm guhku. Fossiila lea 50 miljovnna jagi boaris.
Goas nu gaskkal 50-20 miljovnna jagi áigge – de bággejuvvui guolli, jáhkkimis galbmasat dálkkádaga geažil, sirdit sáivačázis merrii gávdnan dihte doarvái borramuša vai ceavzá ja stuorru. Guolit mat johtet gaskkal sáiva- ja mearračázi, gohčodat anadroman.
20 miljovnna jagi áigge báhce muhtun luosat Amerihká nannáma oarjjabeallái. Jaskesáhpeluosa ja atlántalašluosa juohkáseapmi duohtan dahkkui.
Gaskkal 5 ja 10 miljovnna jagi áigge sierranedje dápmot, rávdu ja luossa guđet guoibmásis. Jáhkkimis rávdu sierranii ovdal dápmoha.
Sullii 2 miljovnna jagi áigge lea luossa mii johttá Atlánteráhppái (atlántalašáhpeluossa) šaddan dat luossa maid otne dovdat.
Sullii 10 000 jagi áigge – dalá maŋŋá maŋemuš jiekŋaáigge, go deanut ja jogat šaddagohte Norgii, de ásaiduvve rávddut, dápmohat ja luosat daidda.
Dađistaga go jiekŋa suttai, de nannán loktanii. Nannánloktaneapmi (landheving) 9 500 jagi áigge, dagahii ahte luosat báhce njealje sáivačáhcebáikái Norggas. Guokte dáin – Nååmesje-šelggon ja Bygland-luossa – leat ain dás. Goappašat gullaba atlántalaš luosanállái, muhto leaba “máhccan álgui” ja ođđasit heivehan iežasga eallit sáivačázis. Mii gohčodat daid sáivačáhceluosanállin (relikte laksebestander).