Sámi luossabivdo-giella — Nationála Luossaguovddáš

Aage Solbakk

Buođđu ja dan sámegiel doahpagat. *Ill. Mihkku Solbakk/ČálliidLágádus.*

Jurddaš ahte sámegiel sánit mat govvidit buođđuma Deanučázádagas, duođaid leat hui boarrásat. Dat sáhttet leat nu boarrásat go 5000 jagi.

Earret eará leat dakkár sánit go buođđu, doaris, joddu, fierbmi ja oazis.

Sátni fierbmi (vierbmi) lea buiga sámi sátni ja lea oktasaš-sámi doaba dahje sátni dološ fierpmi birra.

Dolin leat sápmelaččat gođđán sin iežaset firpmiid. Gođđit-sátni lea ge hui dološ sámi sátni.

Don dolin leat sápmelaččat geavahan gáskálaš-šattu ráhkadit das árppuid gođđit firpmiid. Gáskálaš-fiiber lea geavahuvvon gođusávnnasin máŋgga sajis Eurohpás ja Ásias.

Eami- dahje álgoálbmogat Sibirjjás leat áiggiid čađa gođđán firpmiideaset gáskálas-árppuiguin.

Jagi 1914, muhtun jeakkis lahka Viborg-gávpoga Ruoššas gávdnojedje biergasat mat gulle boarraset geađgeáigái, die sullii 45000 ovdal min áigge.

Daid gaskkas ledje fierbme-bázahusat mat ledje dahkkon oalle nana árppuin. Jeakkis ledje maiddái gikta ja luovdi.

Dat gávdnojedje guovllus mii lea leamaš boares sámi ássanguovlu. Lea árvaluvvon ahte fierbmi lea gullan sápmelaččaide.

Lea maiddái dakkár sámi fierbme-namahus go juoŋas. Dat lea maiddái hui boares sámegiel sátni. Vearba juoŋastit mearkkaša dan ahte čulle ráiggiid jávrái ja suhppo juokŋasa jieŋa vuollái.

Ođđaset áiggis leat davvisápmelaččat geavahan ruoiváid (hamp) gođđit firpmiid. Ruoiváid fidnejedje sápmelaččat johtti gávpealbmáin.